Moldavsko podepsalo smlouvu s Polskem o dodávkách zemního plynu. Bývalá sovětská země se tak poprvé obrátila na jiného dodavatele poté, co její Rusko zvýšilo ceny za plyn.
Zdražení plynu od ruského státního energetického gigantu Gazprom podnítilo prozápadní vládu v Moldavsku, aby vyhlásila výjimečný stav, který jí umožňuje hledat alternativní dodávky.
Vláda v Kišiněvě v pondělí (25. 10.) pozdě večer oznámila, že podepsala dohodu s polskou státní společností PGNiG o „zkušebním nákupu“ jednoho milionu kubických metrů (m3) plynu pro moldavskou energetickou společnost Energocom.
„Je to první akvizice plynu z alternativních zdrojů v historii Moldavska,“ uvedla vládní tisková služba v prohlášení.
PGNiG ve své tiskové zprávě oznámil, že tendr „byl zorganizován narychlo pro snížení dodávek plynu do Moldavska ze strany Gazpromu“.
Kontrakt Moldavska s Gazpromem v září vypršel, což zvýšilo tlak na politické vedení v zemi, aby zajistilo dodávky.
Gazprom a jeho dceřiná společnost Moldovagaz sice minulý měsíc souhlasili s prodloužením stávající smlouvy na dodávky do 31. října, ale ruský státní gigant minulý týden varoval, že může omezit dodávky plynu Moldavsku, pokud země neuhradí svůj účet a nepodepíše novou smlouvu.
Gazprom tento měsíc zvýšil ceny pro Moldavsko na 790 USD (680,86 eura) za 1000 m3 plynu z dosavadních 550 USD.
Místopředseda vlády Andrej Spinu označil toto zvýšení za „neoprávněné a nereálné“ pro nejchudší zemi Evropy.
Očekává se, že ve středu (27. 10.) odcestuje do Ruska na jednání s generálním ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem.
„Chceme podepsat dlouhodobou smlouvu, ale s oboustranně výhodnými cenami a podmínkami,“ citovala v pondělí ruská tisková agentura Interfax premiérku Natalii Gavrilitaovou.
Problémy s plynem v Moldavsku přicházejí v době, kdy ceny této komodity v celé Evropě prudce stoupají. Někteří z toho obviňují Moskvu, které nedodává dostatek plynu Evropě.
Moldavsko je již dlouho rozděleno na dva tábory, jeden je za užší vztahy s Evropskou unií a druhý za udržování vztahů s Moskvou. Minulý rok si země zvolil proevropskou prezidentku Maii Sanduovou, jejíž strana v červenci zvítězila iv parlamentních volbách.