Banky v eurozóně ve 3. čtvrtletí 2021 zpřísnily přístup k hypotékám a očekávají, že v tom budou pokračovat iv posledním čtvrtletí. Ukázal to v úterý průzkum Evropské centrální banky (ECB).
Představitelé ECB se chystají na čtvrtečním (28.10.) setkání zhodnotit ekonomickou situaci v eurozóně, čímž připraví půdu pro prosincové rozhodnutí o budoucnosti jejího programu nákupu dluhopisů.
Průzkum ECB o bankovních úvěrech (Bank Lending Survey) ukázal, že v případě korporátních úvěrů se ve 3. čtvrtletí nic nezměnilo, ale podmínky pro hypoteční úvěry domácnostem byly méně výhodné.
„Zpřísnění úvěrů na bydlení souviselo s tolerancí bank vůči riziku a jejich náklady na finanční prostředky a tlakem na bilanční rozvahy,“ uvedla ECB.
Ve 4. čtvrtletí 2021 očekávají banky další zpřísnění úvěrových standardů při nezměněné poptávce po úvěrech na koupi bydlení, poznamenala ECB.
Některé banky uvedly jako důvod zpřísnění kritérií u úvěrů na bydlení doporučení „makroobezřetnostních orgánů pro dohled“, jejichž úkolem je dávat pozor na finanční bubliny.
Z největších ekonomik eurozóny se schvalovací kritéria pro hypotéky zpřísnila v Německu, Španělsku a Francii, zatímco v Itálii zůstala nezměněna. To mělo za následek vyšší míru odmítnutí žádostí o hypotéky.
Podmínky hypoték – zejména poměr mezi půjčenou částkou a hodnotou nemovitosti, dobou trvání úvěru a dodatečnými poplatky – byly také méně velkorysé než v předchozím čtvrtletí.
Na druhé straně, vzhledem k rekordně nízké úrokové sazby ECB, marže bank se dále zmenšovaly, a to iu úvěrů považovaných za rizikové.
Obecně se očekává, že ECB v březnu 2022 ukončí svůj program nouzových pandemických nákupů, ale i po tomto datu bude pokračovat v menším pravidelném nákupu dluhopisů.
Centrální banka eurozóny se držela své linie, že nedávné zrychlení inflace je převážně dočasné a tempo růstu cen, které v září dosáhlo 3,4 %, v příštím roce klesne zpět pod její cílovou úroveň 2 %.
