Plénum Národní rady (NR) SR neschválilo návrhy zákonů z dílny nezařazeného poslance Tomáše Valáška. Jeden měl změnit statut Muzea Slovenského národního povstání (SNP). Zároveň poslanci neschválili zrušení finančního znevýhodnění žen, které porodí další dítě dříve, než starší dítě dosáhne tří let a během čerpání rodičovské dovolené mají příjem z kratšího pracovního úvazku. Také návrh týkající se toho, aby ženy, které zažijí spontánní potrat nebo narození mrtvého plodu, měly mít nárok na dva dny volna společně s jejich partnerem. Plénum neschválilo ani návrh, v jehož rámci se měla zlepšit ekonomická situace mladých lidí a zároveň poskytnout jejich zaměstnavatelům impuls k legálnímu zaměstnávání.
Při statutu Muzea SNP nedojde ke změně z příspěvkové organizace Ministerstva kultury (MK) SR na neziskovou organizaci, poskytující obecně prospěšné služby, jejímiž zakladateli měly být MK SR a Ministerstvo obrany (MO) SR. Navrhovanou změnou se mělo zajistit kvalitnější plnění zákonem zadefinovaných úkolů, spojování vědeckých či odborných kapacit.
Další návrh měl zrušit znevýhodnění žen, které porodí další dítě dříve, než starší dítě dosáhne tří let a zároveň během čerpání rodičovské dovolené mají příjem z kratšího pracovního úvazku u svého zaměstnavatele. Valášek navrhl, aby se za rozhodující období potřebné ke zjištění denního vyměřovacího základu pro určení výše následujícího mateřského zaměstnankyně považovalo období, které bylo rozhodujícím při zjišťování nároku na předchozí mateřské či těhotenské. To mělo platit, pokud takto určená výše mateřského byla vyšší, než by byla jeho výška při následujícím porodu. Tato úprava měla fungovat pro období, kdy se matce vyplácí rodičovský příspěvek. Zároveň měla řešit situaci žen, které se chtějí mezi dvěma porody vrátit zpět do své předešlé práce, ale na částečný úvazek.
Plénum neschválilo ani novelu, která měla zavést nárok na dva dny volna při spontánním potratu nebo narození mrtvého plodu pro ženu a osobu, se kterou je v partnerském nebo jiném rodinném vztahu. Návrh reflektoval skutečnost, že v případě narození mrtvého plodu po vzniku nároku na mateřské čerpá žena mateřskou dovolenou v délce 14 týdnů. Návrh měl zavést dva dny volna pouze v případech, které úprava mateřské dovolené nepokrývá.
Zlepšit ekonomickou situaci mladých lidí a zároveň poskytnout jejich zaměstnavatelům impuls k legálnímu zaměstnávání měl návrh, kterým se měl změnit zákon o sociálním pojištění ao pomoci v hmotné nouzi. Vhodným způsobem k naplnění cílů mělo být zvýšení odvodové úlevy pro lidi pracující formou dohody o brigádnické práci studenta.
Zároveň se měl minimalizovat negativní dopad příjmů mladých lidí na domácnosti, které splňují podmínky pro pomoc v hmotné nouzi. Návrh upravoval způsob výpočtu pomoci v hmotné nouzi a ve výsledku i výši legálního příjmu, který mohou dostávat mladí lidé bez negativních následků pro jejich rodinu. Do příjmu domácností, ucházejících se o pomoc v hmotné nouzi, úprava navrhovala nezapočítávat 50 % měsíčního příjmu studentů a studentek středních či vysokých škol. Taková výjimka měla zvýšit motivaci studovat a legálně pracovat. Zároveň zjednodušovala posuzování nároku na pomoc v hmotné nouzi.
